C O
T O J S O U V E Ř E J N É D R A Ž B Y ? |
Veřejné dražby
představují průlomový právní institut zavedený zákonem o veřejných dražbách č.
26/2000 Sb. a zákonem č. 27/2000 Sb., který přinesl změnu některých zákonů
souvisejících se zákonem o veřejných dražbách. Podle tohoto zákona lze dražit
majetek dražbou dobrovolnou, převážně se jedná o mimosoudní prodej majetku z
konkurzních podstat, nebo dražbou nedobrovolnou, kde se jedná o mimosoudní
prodej majetku zatíženého zástavními či obdobnými právy, a to bez souhlasu
vlastníka. Ve své podstatě jde o dražbu anglického typu, kde se draží od
nejnižšího podaní směrem nahoru. Dražiteli s nejvyšší nabídkou udělí licitátor
příklep. Uhradí-li vydražitel cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě,
přechází na něj vlastnictví předmětu dražby k okamžiku udělení příklepu.
Při zpeněžení
majetku dlužníka ve veřejné dražbě se dosahuje maximálního výnosu při zachování
úplné průhlednosti celého procesu prodeje. Transparentnost při těchto dražbách zaručuje
zákonem stanovená povinnost dražebníka zveřejnit dražební vyhlášku způsobem vzhledem
k předmětu dražby v místě obvyklým. Jde-li o nemovitost je povinné zveřejnění
také na internetu na tzv. centrální adrese. U nedobrovolných dražeb je
povinnost zveřejnění také na úřední desce okresního nebo obdobného úřadu v
místě konání dražby. Naše společnost navíc uveřejňuje údaje o všech konaných
dražbách na vlastním internetovém serveru, dále v odborném a denním tisku.
Náklady dražby
jsou vždy hrazeny až po úspěšném zakončení z výtěžku dražby. Je-li dražba
zmařena vydražitelem, použije se na uhrazení nákladů dražby dražební jistota
tohoto vydražitele.
Vztah
navrhovatele dražby a dražebníka je ošetřen společnou smlouvou o provedení
konkrétní veřejné dražby.